Přijdeme si jako Saturnin, který s dědečkem založil Kancelář pro uvádění věcí na pravou míru. Abychom jasně vysvětlili pojmy, které používá mainstream i my. Aby nedošlo k nějakému nedorozumění či mýlce.
Proč vytváříme tuto Encyklopedii dezolátů?
Noviny, zprávy, zpravodajské deníky jsou plné lží a manipulací. Vědomý člověk vidí, jak si jdou novináři s vládnoucími elitami na ruku. Peníze a média mají nad lidmi moc. Lidé se sami uvázali do kolečka musím splácet hypotéky, musím každý měsíc tohle a musím tamto. Čest, morálka a mravnost šly stranou. Bez páteře a bez skurpulí se dostali do pasti, kterou si prohlubují tím víc, čím déle v ní zůstanou. Pro mnohé je stále ještě šance na záchranu. Stačí si uvědomit své životní zásady, morální zásady. Probudit odvahu a vzepřít se něčemu, co žít opravdu nechcete.
Výzva redaktorům, novinářům, těm, kteří pracují v médiích:
Vážení šéfredaktoři, redaktoři, novináři a další pracovníci velkých médií „hlavního proudu“,
možná je na čase si uvědomit, a zeptat se sami sebe, zda vaše konání jsou v souladu s vámi samými, zda jsou v souladu s Všeobecnou deklarací lidských práv a co vlastně hájíte. Zkuste připustit myšlenku, že nejsou věci tak, jak je momentálně vidíte a vnímáte vy. Uvědomte si, za co a koho vlastně vytváříte a podporujete takové manipulace.
Vytáhněte hlavy ze zadků a rozjeďte se z Prahy do všech regionů, mluvte s lidmi, ptejte se jich na názory a nesnažte se jim vnutit ty své – jenom naslouchejte. Odhoďte svá ega a pravdy. Naslouchejte a probouzejte se. Mluvte s těmi, kteří vytvářejí reálné hodnoty, kteří pro vaše břicha pěstují a vytvářejí potravu, abyste u počítačů neumřeli hlady. Aby vaše rodiny nestrádaly. Mluvte s těmi, kteří ještě stále něco vyrábějí, byť jsou na hranici krachu. S těmi, kteří lidem pomáhají. S lidmi, kteří žijí obyčejný život. S lidmi, kteří vědí, že trpělivost růže přináší. A že je třeba nejdříve zasít, abyste mohli sklízet a přitom postupně o plody své práce pečovat. S těmi, kteří nesedí u počítačů a nehledají rychlou zábavu. Ptejte se jich, co je trápí. Ptejte se důchodců. A pište o tom.
Možná zjistíte, že už nechcete dál manipulovat míněním lidí a vést je ke zkáze, záhubě, okradení o majetky či svobody. Možná zjistíte, že život tam venku je úplně jiný než kdesi v redakci, kde jeden opisuje od druhého notičky někoho dalšího. Možná sami chcete vypadnout z toho kolečka, protože vnitřně cítíte, že to co děláte, je proti vašemu svědomí.
Jak silný máte žaludek na to dělat práci stále tak, jak ji děláte? Kolik zažíváte strachu o to, abyste náhodou nenapsali nebo neřekli či neudělali něco jinak, než je vám předkládáno a diktováno, než vás někdo vyhodí? Kolika z vás bylo vyhrožováno, cenzurovány věty, články, příspěvky, videa? Kolik z vás radši drží hubu a krok?
Opravdu chcete hrát hru, kterou vám/nám naservírovalo pár rádoby mocných? Možná vám někdy dojde, že oni nad vámi nemají žádnou moc. Co se stane, když přestanete lidem předkládat zprávy typu „a ono by se mohlo stát“, „jednou z možností by mohlo být“? Kašlete na předpovědi a prognózy. Nemusíte hrát tuhle hru. Předkládejme pouze fakta. „Stalo se tohle“. „Řekl tohle“. Možná jste někteří dobře placeni za držhubné. Uvědomte si, že nesete plnou osobní, právní, majetkovou a karmickou odpovědnost za své činy. Spravedlnost není tak úplně slepá. Přestože má pásku přes oči, ani to jí nebrání vidět…
Věnováno všem, kteří se rozhodnou, rozhodují a rozhodli s odvahou provádět změny ve svých životech a dělat životy dalších lidí v naší vlasti lepšími.
S láskou Michal
